Řeč přírody

Tichá řec přírody

Minerály a květiny měly odjakživa svůj jazyk, který se lidé s postupem času naučili číst. Řeč přírody není v písmu nebo slovech, ale ve vjemech. Jak je minerál tvrdý, jak je květina křehká, jak voní, jakou má barvu, jaký má tvar, jaký má povrch,...

Dnes už máme vše sepsané díky našim předkům, kteří byli s přírodou mnohem víc spojeni. My o vjemech a pocitech, které v nás květiny a minerály zanechávají, nemusíme tolik přemýšlet. Ale co kdybychom si zkusili skutečně vnímat jazyk přírody? Co by v nás jednotlivé přírodniny zanechaly?

Růženín a růže

Růženín a růže, jedni z nejznámějších zástupců ze světa minerálů a květin. Když vezmete růženín do ruky, bývá spíš chladný. Po chvilce se v ruce zahřeje a teplo si udržuje celkem dlouhou dobu. Chlad vás nejdřív může odradit, ale jeho jemná růžová barva stejně láká k tomu, abyste ho v ruce drželi. Navíc, když už se zahřeje, je na kůži příjemný.

Na druhé straně máme růži. Také nás nejdřív odradí svými ostny, ale její jemný vzhled a omamná vůně přesto láká. Okvětní plátky růže navíc pečují o pokožku a hydratují ji. Jaký pocit to ve vás vyvolalo?

Něhu, péči... lásku. 

A právě jsme spolu přeložili jazyk růženínu a růže. 

Levandule a ametyst

Fialová barva, která má hloubku. To mají společné ametyst a levandule. Při pohledu na ametyst vás pravděpodobně jako první uchvátí jeho fialová barva, která volá "podívej se blíž." Při bližším zkoumání přijdete na to, že v ametystu není jen jeden odstín fialové, ale hned několik a to vás donutí přemýšlet, zastavit a hledat obrazce a mlhoviny, které se v ametystu nachází. Najednou nikam nepospícháte. Ametyst vás totiž zastavil. 

Levandule láká jak svou barvou, tak i vzhledem. Stejně jako ametyst vyzývá k tomu, abyste ji prozkoumali blíž. Abyste prozkoumali její malá kvítka. Zastavili se u ní. Ucítili její vůni a nechali se přenést do světa, kde jste jen vy, vůně levandule, šumění stromů a zpěv ptáků. Co ve vás zůstalo?

Klid, zastavení, návrat do své mysli. 

Achát a lípa

Achát je pevný, stabilní minerál, který se jen tak nerozbije. Na první pohled není okázalý, nemá pronikavou barvu, nehraje si s vámi pomocí obrazců a mlhovin uvnitř. Naopak ukazuje své vrstvy na povrchu, tak, jak jsou. Achát vás nepřenese do mysli, achát vás přenese do těla svou pevností. Tím, že nic neukrývá. Ukazuje vše co v něm je, vrstvu po vrstvě. 

Lípa je strom s obrovskou korunou a pevným kmenem, jehož kořeny ji pevně drží v zemi. Hledáte stín? Koruna lípy ho poskytuje. Hledáte úkryt před deštěm? Opět, lípa ho poskytuje. Chcete si odpočinout? Široký kmen lípy vám to umožňuje. Jaký z toho máte pocit?

Bezpečí, stabilita, jistota. 

Gratuluji, právě jste se mnou přeložili tři dvojice minerálů a rostlin. Ne pomocí slovníku, slov nebo písmen, ale pomocí svých vnitřních pocitů. Přesně takhle k nám totiž příroda promlouvá. Příště, až půjdete ven, zkuste se zastavit u kamene nebo rostliny, která vás zaujme a přeložte, co vám říká. Možná to bude vzkaz přesně pro vás.

S láskou, Lucie