Halloween, Samhain nebo Dušičky?

S podzimem přichází i dilema, jaký svátek slavit. Je jich zpopularizovaných tolik a z každého svátku se nám něco líbí. Ale je vhodné slavit cizí svátek? 

Možná si pamatujete, jak jste v dětství na Dušičky chodili s rodiči nebo prarodiči na hřbitov zapálit svíčku. Po čase se k nám dostal i Halloween, řekla bych, že hlavně kvůli dětem, díky kostýmům a všemožným dekoracím. Já zůstávám dítětem i v dospělosti a náš byt MUSÍ být na podzim strašidelně vyzdobený. 

Spoustu lidí si v dnešní době připomíná i keltský svátek Samhain, který je opět o uctění předků, stejně jako Halloween nebo Dušičky. Akorát každý svátek se slaví trošku jinak, podle tradic tehdejších lidí. Pojďme se podívat na svátky, které se slavili na našem území před příchodem křesťanství. 

DZIADY

Dziady jsou slovanský svátek, který se pravděpodobně slavil i na území dnešní České republiky. Jsou to svátky mrtvých a konají se několikrát do roka. Na podzimní Dziady lidé uctívali své předky. Uklidili si své domovy a připravili spoustu jídla, aby přilákali předky do domu. Předci, v té době nazýváni "dědové," byli vnímáni jako ochránci rodu. Na Dziady přicházeli své potomky požehnat nebo varovat. Lidé si v té době snažili udobřit nejen předky, ale i Navce, duše zemřelých, které nenašly klid. Věřili, že pokud duše zemřelých uspokojí jídlem, přinesou jim štěstí a hojnost.

SAMHAIN

Samhain je keltský svátek, který se také slavil na našem území a dost pravděpodobně splynul nebo ovlivnil slovanské svátky. Opět šlo o otevření brány mezi živými a mrtvými. Zároveň byl vnímán i jako přechod mezi létem a zimou, konec kola roku a začátek roku nového. Keltové tak začínali nový rok "temnotou" - příroda usínala, svět mrtvých a živých se na chvíli dotýkal. Na Samhain se dělaly ochranné rituály, věštilo se a hlavně byli uctíváni předci. Staré ohně v krbech domů se uhasily, zapálili nový oheň z posvátného dřeva a každá rodina si tento nový oheň přinesla do svého krbu. Pro duchy nechávali jídlo a pití. Děkovali bohům za úrodu jídlem, které házeli do ohně a prosili je o ochranu v zimě. Často se i věštilo, protože v tuto dobu intuice sílila. Lidé si také oblékali tehdejší obdobu kostýmů, aby se uchránili před zlými duchy. 

Samhain tedy dost pravděpodobně určitým způsobem ovlivnil podzimní Dziady, které se na našem území slavili, protože část Keltů splynula se Slovany.

Po příchodu křesťanství na naše území tyto svátky nevymizely, jen se upravily podle křesťanské víry. Dnes jsou to u nás Dušičky. Halloween, který připadá na 31.října, původně vznikl z keltského pohanského Samhainu, který se slavil od noci 31.října do 1.listopadu. 

Nakonec je v podstatě jedno, jak tento svátek nazveme, protože pokaždé jde o jedno a to samé - uctít předky. A to jakýmkoliv způsobem, který nám vyhovuje. Žádný z těchto svátků není vyloženě cizí díky spojení Slovanů a Keltů, odkud má spoustu dnešních středoevropanů kořeny, spolu s dalšími kmeny, nejvýraznější jsou Germáni, kteří slavili obdobu Samhainu, Zimní noci.

S láskou,

Lucie